Jak mě kousnul mamon aneb Máti Příroda mě vždycky srovná

Před několika týdny, možná už měsíci mě popadla myšlenka, že by bylo naprosto skvělý, kdybych byla bohatá, což já už díky Bohu jsem, ale ještě víc bohatá, abych na ty peňauze nemusela myslet vůbec a třeba bych mohla jednou nakupovat jako „Majkn Džeksn“, jak říkávaly moje děti 🙂 , kterej jen přišel do nejdražšího obchodu v New Yorku, ukazoval na zlatý sochy zvířat v nadživotní velikosti a říkal: „This, this, this…“

No tak takhle zase ne 🙂 , ale prostě bejt za vodou.

 

Money, money, money…

Už jsem si úplně udělala plán, co všechno si chci pořídit, až se ze mně stane „závodářka“, nebo závodnice, panč už nějakou dobu vím, že si to umíme vytvořit, že jo, alespoň mě se všechny sny, co jsem zatím měla, splnily… Často úplně jinak, ale splnily, takže to funguje. Víme.

Tak jsem si udělala ten seznam. Cítila jsem, že až budu mít tenhle comp a tohle auto a tenhle kus nábytku a tenhle make-upíček, tak budu zkrátka hodně někde. Říkala jsem si : „Baru, hodně budem někde, jako, až tohle všechno budem mít…“

🙂

 

Je na čase mít se ráda

 

No, co vám budu vyprávět, normálně jsem si trošku ulítla a jak zpívám v jedné své písni:

„Ale to nevadí, vím, kým jsem…“

Tak přišlo jaro a s ním se začala probouzet naše zahrada a nesmělé  květiny začaly vystrkovat své plaché avšak odolné hlavičky na první hřejivé paprsky a já popadla lopatku, rukavičky a sazeničky, semínka a konvičku a miminko naše malinké furt se mi motalo pod nohama a co já do květníku, ono z květníku ven.

No známe to, ta lidská mláďátka.

A k tomu se každoročně přidají ještě ta kočičí a radosti je plný dům.

 

 

 

Když děti kraví, matka je srovná, Matka příroda…

A tak jsem při práci na naší kouzelné zahradě úplně zapomněla na ajfouna i na nové auto… Umyla jsem okna, dala do nich narcisky a petrklíče, omyla jsem schody, vyprášila po zimě celý dům, a naplnila mě radost z nového začátku, že jsem zrazu uviděla, že všechny ty hmotné radosti jen cestou k radosti niterné tu jsou a radost niterná je tu  pro všechny, kdož se umí napojit na nabíječku zvanou Matka příroda a napustit se její nádhernou silou a dobít tak své lidské baterky.

 

Největší výhrou je, že máme sami sebe, naše vnitřní zahrady, tak o ně pečujme a nenechme se zmást, ať nehledáme štěstí, tam, kde ho není.

 

A když už máme toho nového ajfouna, je na čase mít radost, že svým milým můžeme být nablízku, když ne fyzicky, tak aspoň on lajn.

 

Srdečně Vás zdravím z naší zahrady, plné petrklíčů.

 

Mějte boží dny i noci.

S Láskou BáraV.

Big mama on the action

                                                                    Song pro vás také zde!

 

 

O tom, jak být vděčný se můžete přiučit v mém eBooku ZDARMA

VDĚČNOST jako cesta ke šťastné každodennosti

 

Zajímá vás má neKniha o ztrátě miminka ve 21. týdnu těhotenství Děťátko Čiperka?

 

 

 

 

 

Ciao tutti. B.V.

"Tvořím bezpečné místo pro ženy, aby na nic nemusely být v životě samy. Místo kde JeNaČase mít se ráda!" Jsem autorkou hudebních CD SebeŽít a JeNaČase a NeKnihy Děťátko Čiperka- příběhu o životě, smrti a odpuštění. Více o mě se dočtete zde
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Naučme se být vděční! V mém eBooku vám prozradím jak na to!

    Pozvěte kouzelné slůvko DĚKUJI do Vašeho života a uvidíte, co se začne dít. Více v mém eBooku!

  • Nejnovější články
  • Kategorie