SebeŽít není jen autorská zpěvoHra

Barbory Vlasak Valentové,

je to životní filosofie, manifest, pozvánka i lehce drzá výzva k životu.

Je to představení, které se nebojí postavit doprostřed jeviště to nejjednodušší a zároveň nejtěžší: Holý fakt, že jsme TADY!

Že dýcháme, milujeme, klopýtáme, vstáváme...    A že to celé jednou skončí.

Skrze Bářiny písně a životní zkušenosti se před divákem otevírá radostná oslava života zde na Zemi, ke kterému nerozlučně patří i Smrt. Ne však jako temný stín na konci, ale jako tichý spoluhráč, který dává všemu váhu i chuť. Bez něj by smích nebyl tak hlasitý a slzy tak slané.

Je to dobrá zpráva o tom, že i když občas ryjeme drštičkou v zemi, dusíme se vlastními starostmi a propadáme se do bahna všedních dnů, vždycky se můžeme narovnat, zhluboka nadechnout, zasmát se i zaplakat. Protože jsme lidé.

A protože ŽIJEM!

Koho? Přece SEBE!

A to je možná to největší umění!